Malý brat a jeho paradox falošne pozitívneho výsledku

Chytili ďalšieho teroristu! Skvelý výsledok.

Ak domácnosti výrazne klesne spotreba elektriny, stáva sa podozrivou. Hovorkyňa spoločnosti Východoslovenská distribučná Andrea Danihelová potvrdila, že každý výrazný rozdiel v odbere preverujú, aby zistili príčinu a prípadnú poruchu odstránili.

„Kontroly meradiel uskutočňujeme podľa toho a na tých miestach, kde zistíme anomáliu v objeme spotrebovanej elektriny.“

SME.sk | Kto šetrí elektrinou, je podozrivý z krádeže.

Predstavte si, že existuje super vzácna choroba, nazvime ju, ako v tej knihe, superAIDS. Jej výskyt bude 1:1 milión.  Vyviniete test, ktorý je presný na 99%. Takže štatisticky vám vyjde 1:100 ako falošne pozitívny.

Už to vidíte? Vraj sa to volá “paradox falošne pozitívneho výsledku”.

Jedno percento z 1 miliónu je 10 tisíc. Ak otestujete 1 milión ľudí, z testu máte štatisticky 10 tisíc potenciálnych chorých.  Ale len jeden z nich, len jeden z tých 10 000 ho skutočne má. 9999 ľudí ste ozančili ako superAIDS pozitívnych falošne, nesprávne.

Zničili ste im život. Ja viem, chráni ich  zákaz rasizmu, šovinizmu a genderová rovnosť. Aha, to sú tie nástroje, ktoré sú súčasťou Listiny.  A to chcete, aby sa nimi riadili tí, ktorí 9999 ľuďom z ich Listiny urobili konfetky?

Často uvažujem, ako zrozumiteľne argumentovať proti obligátnemu ak nerobíš nič zlé, tak ti špehovanie nemôže vadiť. V jednej knihe sa píše:

Je vyslovene osvobozující, když nějaká část vašeho života patří jenom vám, když ji nikdo jiný nezná. Dalo by se to přirovnat k nahotě nebo tomu, když jdete položit kabel. Každej se čas od času svlíkne. Každej si musí sednout na mísu. Přitom ani na jednom není nic nestydatýho, úchylnýho nebo nepřirozenýho. Jenže co kdybych vydal nařízení, že si odteď můžete vyluftovat střeva jenom v prosklený kukani zavěšený uprostřed Time Square, a to jak vás pámbu stvořil?

I kdyby na vašem těle nebylo nic v nepořádku nebo nezvyklýho – a kolik z nás to o sobě může říct? -, museli byste být totální pošuci, aby se vám ta představa líbila. Většina z nás by zdrhala jako o život. Většina z nás by to držela, dokud by si nevyvalila bok.

Neděláme nic, za co bysme se měli stydět. Děláme neco osobního. Náš život patří jenom nám. (Strana 50)

Máte pocit, že ste tento článok na tomto blogu  už čítali?  Viete, nie je nad to si zopakovať jednoduché pravdy. Prečítané: Cory Doctorow – Malý bratr

Share Button