V minulém volebním období se změnil zákon o vzdělávání sester. Má model 4+1 vůbec budoucnost?
O systému 4+1 se vede velká debata, myslím, že poněkud předčasná. Tento model funguje teprve jeden rok. Názory, které slyším, nejsou úplně pozitivní, to je pravda. V zásadě se zdá, že se z 4+1 stalo 4+2, protože penzum 2.300 hodin teorie a 2.300 hodin praxe, tak, jak je to nastaveno i v rámci EU, není možné zvládnout. Měnit systém po roce není asi dobré. Na druhou stranu, pokud na tom bude široká shoda, že 4+1 není úplně to pravé ořechové, tak ke změně přistoupíme. Není to ale na pořadu dne. Cílem bylo, aby se více sester dostalo rychleji do praxe. Musíme nejprve vyhodnotit, jestli to nastalo, anebo nikoliv. Pokud nenastalo a cíl se tak nenaplnil, pak by byla změna namístě.
Připomenu tu druhou výtku opozice, totiž, že vláda nedělá zásadní, potřebné změny ve zdravotnictví…
Otázkou je, co je potřebná změna. Jestli jít cestou revoluční, nebo evoluční. Těch změn ale děláme celou řadu. Už jen to, jak je v tomto roce úspěšné dohodovací řízení a jak se tím více blížíme pojišťovenskému systému a opouštíme tradici, kdy tady ministerstvo svrchovaně rozhodlo, kolik se komu bude platit, je z mého pohledu velký krok. Je dobře vnímán v široké i odborné veřejnosti a chceme v něm pokračovat. Ministerstvo tu nemá být od toho, aby direktivně určovalo úhradovou vyhlášku, ale měli bychom preferovat dohody.
