Otázne je len to, či nám ďalší stupeň integrácie v „pevnom jadre“ pomôže, alebo nás skôr neprimerane zaťaží. Odpoveď môžeme len odhadovať.
Napríklad: ak bude „pevné jadro“ časom znamenať spoločnú imigračnú politiku, harmonizáciu daní a zvyšovanie výdavkov na európsku armádu, náklady a povinnosti nám výrazne porastú. A prínos ostane otázny. Euronadšenci síce radi opakujú, že „budeme pri rozhodnutiach“, to však neznamená, že ich budeme účinne ovplyvňovať. Hlavne ak by sme boli v jadre bez partnerov z V4.
V takom prípade sa – ako podpriemerný člen eurozóny – nemáme kam ponáhľať. Iba že by sme tam chceli byť za každú cenu. Bezpodmienečne. Ako malé deti.
Lenže to už potom nebude mať nič spoločné s prvoligovým myslením.
Doteraz sa väčšina domov zdaňuje najmä podľa zastavanej plochy. Zmena v podobe dane z každého podlažia by postihla najmä ľudí na vidieku, konštatuje denník.
Ak ste doteraz za bežný dom s prízemím a poschodím platili ročnú daň z nehnuteľnosti napr. 30 eur, po novom to môže byť až dvojnásobok – 60 eur. Ak by dom mal pivnicu, daň by sa mohla vyšplhať až na 90 €.
„Při průměrném vyjádření na jednoho pacienta je průměrný náklad na sociální systém fixní, neroste v čase,“ poukazuje Tomáš Doležal z Institutu pro zdravotní ekonomiku a technology assessment iHETA. „Je pravdou, že investice do nákladné léčby může přinést úspory v ostatních systémech sociálního zabezpečení. Otázkou je míra – z údajů, které jsme zpracovali, vyplývá, že náklady zdravotního pojištění jsou kompenzovány související úsporou na invalidních důchodech a podobně pouze do určité míry, a to i když započteme zvýšení odvodů do veřejných rozpočtů,“
