Koncept pre ošetrovateľstvo

Proč nestačí střední škola sestře (všeobecné sestře), když dříve ano?
Dostala jsem dotaz od Tomáš Zmek ke vzdělávání sester. Moje odpověď bude delší, dávám ji tedy extra.
Tomáš: „Dovolím si nesouhlasit a to obecně. Problém je v tom, že dnes musíte mít minimálně Bc. Proč sekretářka musí mít takové vzdělání? A hlavně, proč nestačí střední škola sestře, když dříve ano? Fakt se omlouvám, ale nemyslím si, že musí mít všichni vysokou.“
Pár faktů:
1. Neznám žádný právní předpis, který by nařizoval sekretářce vysokou školu. Jestliže firmy do těchto pozic upřednostňují vysokoškoláky, je to jejich věc a jejich právo. Můžeme nesouhlasit, nemusí se nám to líbit, ale to je to jediné, co s tím můžeme dělat.
2. Se střední školou pracují sestry, které ji vystudovaly před platností zákona 96/2004 a dále je sestrám v současnosti uznáváno i vzdělání vyšší odborné. Takže věta, že „každá sestra musí mít vysokou školu“, kterou tak rádi omílají poslanci a média, není zcela přesná.
3. Všeobecná sestra je regulovaným povoláním EU. Můžeme nesouhlasit, nemusí se nám to líbit, ale to je to jediné, co s tím můžeme dělat. Vzdělání sestry tedy vyžaduje 10letou základní školní docházku a dále 4600 hodin odborného výcviku. Ani jednu z podmínek nelze na SZŠ splnit, protože se na ni chodí po 9 letech základní školy, a 4600 hodin odborného výcviku tam nenarveme, ani kdyby tam studenti spali. Proto bylo vzdělání sester přesunuto na školy vysoké a vyšší odborné. Ve všech evropských zemích je to standard. Pouze v Rakousku a Německu zatím zcela ne, protože tyto země mají úplně jinak postavený vzdělávací systém základní školou počínaje. Nicméně i v těchto zemích dostojí budoucí sestry 10 letům základní školní docházky a 4600 hodinám odborného výcviku. https://en.wikipedia.org/wiki/Nursi…
4. Dnešní střední odborné školy nejsou jako dřív. Demografická křivka je neúprosná a rodí se o 100 000 – 130 000 dětí méně než v roce 1974. http://eprehledy.cz/pocet_narozenych_deti.php Na druhou stranu vznikají školy soukromé a školy s obory, které dříve nebyly, např. IT či grafické školy. Prostě škol je hodně a žáků málo. Školy na to reagují buď slučováním https://www.gykovy.cz/, nebo otevíráním nových oborů (např. na SZŠ Ruská se vyučuje třeba obor Bezpečnostně právní činnost), a logicky snižováním požadavků na kvalitu uchazeče. Na střední školu se dnes bez větších problémů dostanou děti, které dříve chodily na učňák. Stát naopak zavádí jednotné přijímací zkoušky a státní maturity. Výsledkem jsou střední odborné školy, kde musí být více všeobecných předmětů než dříve. Výsledkem jsou střední odborné školy, které jsou naplněny ze 60 % . K tomu zajímavý rozhovor s Jiřím Růžičkou v DVTV https://video.aktualne.cz/dvtv/povinna-inkluze-a-maturita-dostaneme-to-do-vas-i-kdybyste-to/r~5266f5c07f7411e6bc7c0025900fea04/
Teď moje malé zamyšlení
Medicína i ošetřovatelství se prudce rozvíjí a dnešní absolvent oboru musí vstupovat do zdravotnictví s daleko více znalostmi, než dříve, a daleko více odolný, než dříve. Vzhledem k tomu, co jsem psala v bodu 4, je otázka, zda má střední škola možnost vybrat si do prvního ročníku tak dobré studenty a následně připravit dobré absolventy, kteří obsáhnou kromě všeobecných znalostí i tu odbornost. Kromě toho, dříve měly sestry dvou – tříletou školu při nemocnici a taky se tvrdilo, že jim stačila, a přesto se za socialismu posunuly na maturitní úroveň.
Staré zdrávky už se prostě nevrátí. V době, kdy studijně nadané děti a koneckonců i děti méně studijně nadané, ale zato obdařené ambiciózními rodiči, odchází na osmiletá, šestiletá a čtyřletá gymnázia, nedostaneme na SZŠ tak dobré uchazeče jako dřív. Tím nechci říci, že z nich nakonec nemohou být dobré sestry. Jestliže mají o tu profesi skutečný zájem, tak i méně zdatní studenti zaberou a dokážou projít i vysokou školou. Ale i kdybychom docílili přijímání žáků s vyznamenáním, tak maturanti s dobrými známkami nepůjdou v 19 letech do práce. Půjdou studovat, a jsme tam, kde jsme byli.
Ošetřovatelství je nesmírně náročná práce a vyžaduje zralé rozhodnutí: ano, tuhle práci chci dělat. Takového rozhodnutí není většina (někdo ano, ale rozhodně ne většina) patnáctiletých žáků schopná, zvláště dnes, kdy je na trhu vzdělání neuvěřitelné množství oborů a děti bez zkušeností nevědí, co si vybrat. https://psychologie.cz/designerky-k… Je potřeba jim dát čas, aby se kvalifikovaně rozmyslely. Děti dnes myslím nejsou nijak hloupější, ale mají jiné priority, chtějí si více užívat a spojovat práci i osobní život. Vědí, že se nemusí tolik učit, aby se na nějakou střední školu dostaly. Čili svoje rozhodnutí, učení a přípravu na povolání samy, možná i neuvědoměle, posouvají do pozdějších let a primárně si více vybírají profese, kde toto mohou realizovat, což ošetřovatelství úplně není.
Struktura uchazečů o vzdělání se proměňuje, nestudují ani tak budoucí povolání, jako spíše směřování. Kdo vystuduje pedagogiku, nemusí být učitelem, může být klidně cizojazyčným průvodcem, majitelem školky, knihovníkem nebo ředitelem v domově dětí a mládeže a koneckonců i řemeslníkem. Má na rozdíl od bývalého režimu větší výběr. Vzdělání nemusí nutně být příprava na určité zaměstnání. Za 20 let tady budou profese, které tady nejsou, a naopak člověk může vystudovat obor, který se za 20 let zruší. Myslím, že je někdy opravdu jedno, co člověk vystuduje. Pak jsou ale povolání, která vyžadují určité vzdělání, a když absolventi utíkají do jiného oboru, tak pak chybí. To je kromě lékařů i případ sester. Z oboru utíkají lidé, kteří už to vzdělání mají, protože se jim nelíbí v praxi. A my, místo toho abychom pracovali na vylepšování pracovních podmínek, opět vrtáme do vzdělání. Momentálně se dějí kroky, které považuji za nesystémové, a myslím, že v budoucnu se nám škaredě vymstí.
Třeba porodní asistenty se chopily svého v současnosti povinného vysokoškolského vzdělávání a říkají: jsme odborníci, chceme více rozhodovat o své profesi. Chceme porodní domy, kde žena porodí v klidu s porodní asistentkou. Je mi nesmírně líto, že některé sestry (jistě ne všechny) o stejný posun nestojí. Sestra není pracovník, který volá pacienty do ordinace lékaře. To může dělat recepční. Sestra by měla rozhodnout , kdo potřebuje ošetření dřív a jaké. Sestra není pracovník, který jen převazuje rány. Sestra by měla rozhodovat o tom, čím tu ránu převáže a měla by mít možnost materiál sama předepsat a objednat. Sestra není pracovník, který je zavřený v nemocnici a dělá to, co jí řekne lékař. V zahraničí existují „nursing home“, kde sestry samy ošetřují ve spolupráci s externím lékařem fragilní seniory. Zatímco u nás v domovech pro seniory sestry téměř nejsou, a když už tam náhodou jsou, bez razítka lékaře nemohou předepsat ani inkontinenční pleny. Populace stárne, lidé jsou více nemocní a péče o ně bude stále náročnější. Sestra by měla pracovat i se zdravou populací na edukaci a prevenci. Potřebujeme nejen sestry, ale i dostatek dalšího personálu, který bude sestrám pomáhat. Ne každý, kdo pečuje o pacienta potřebuje vysokou školu – máme zdravotnické asistenty a asistentky, ošetřovatele a ošetřovatelky, sanitáře a sanitářky. Ale sestra je nejvýše postavený odborník v oboru ošetřovatelství a dokud budeme říkat, že maturita novým sestrám i v současné době stačí, nikam se nepohneme.
Kdyby se lidé v životě spokojili s tím, co jim stačí, do dneška sedíme na stromech a brousíme pazourky.
Share Button

Pridaj komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *