Rozdiel medzi problémom a nepohodlím.
Toto je problém:
Přestože jeden oběd vyjde rodiče v průměru na pětadvacet nebo sedmadvacet korun, spousta rodičů chodí do jídelen domlouvat individuální postup. Jde hlavně o matky samoživitelky. Některé jsou s jídelnami dohodnuté, že jim peníze dávají zpětně, částku dávají postupně nebo třeba zaplatí jídlo jen nejmladším potomkům, zatímco starší si koupí rohlík.
„Jelikož na pracáku už jsem delší dobu, nemám nárok na podporu. Žiju zatim jenom z doplatku na bydlení a na živobytí. Takže každá taková pomoc, jako je sbírka, je vítaná. A je nás určitě víc, takových maminek,“ řekla Hlavním zprávám TV Barrandov jedna z maminek
Zdroj: Děti trpí podvýživou a rodiče nemají na obědy. Radnice vyhlásí sbírku | Týden.cz.
A toto je nepohodlie:
Ministerstvo vnitra již zjistilo, že by vytvoření registru přišlo stát asi na 20 milionů korun. Chtělo na projekt získat evropské dotace, ale zatím bez úspěchu, píše MfD.
Zdroj: Ministerstvo dopravy navrhuje vytvořit registr jízdních kol | Týden.cz.
Viete, na akejkoľvek tlačovke na ministerstve, kde niekto príde s dobrým nápadom na riešenie nepohodlia sa vždy treba opýtať: Ako to súvisí s problémom? Inštitúcia štát tu nie je, aby riešila naše nepohodlie. Je tu na to, aby sme si ako spoločnosť vedeli poradiť s problémami. Je to jednoduchý princíp. Tak ho hádam viacerí aj pochopíte.
Skutočná hranica medzi problémom a nepohodlím. Tá hranica sa pritom vôbec nepohla. To len my si myslíme, že náš pokrok v poznávaní sveta nás oprávňuje si túto hranicu posúvať. Nie, veru nie. Tú hranicu je oprávnený posunúť ten posledný čakajúci v rade na vyriešenie jeho problému. To, čo si dennodenne posúvame, je hranica akceptovaného pohodlia.
